Luskouni

Luskouni (Pholidota) jsou řád savců nejasného evolučního původu s velkými rohovitými šupinami, které pokrývají jejich tělo. Můžeme je najít v Africe a Asii. Na jejich jídelníčku se nacházejí převážně mravenci, termiti a jiný hmyz. Mají bezzubé čelisti. Tato čeleď vznikla přibližně před 65 miliony lety.

Popis

Nezaměnitelným rysem jsou rohovité navzájem se překrývající šupiny, které kryjí vrchní a vnější strany těla luskouna. Na krku, břiše a na vnitřní straně končetin šupiny chybí. Mají malou, úzkou, klínovitou hlavu, protáhlé tělo a dlouhý ocas. Délka těla se pohybuje mezi 65 až 150 cm, délka ocasu mezi 40 až 90 cm. Váží od 2 do 35 kg. Luskouni mají končetiny s pěti prsty zakončené silnými drápy, které při chůzi kladou na stranu. Všechny druhy se na krátké vzdálenosti dovedou pohybovat po zadních končetinách přičemž používají ocas jako oporu. Ke spánku, i k útoku, se pevně srolují do klubka. Jejich svaly jsou tak silné, že není možné je narovnat.

Výskyt

Luskouni se vyskytují ve střední a jižní Africe a v jižní Asii. Žijí v lesích. Některé africké druhy žijí pouze na stromech, tři asijské druhy částečně na stromech a částečně na zemi.

Způsob života

Luskouni jsou samotářští noční tvorové, kteří přes den odpočívají ve stinném úkrytu. Kromě lidí se luskouni, díky svému fyzickému vybavení, dokáží ubránit i větším šelmám. Při ohrožení se pevně stáhnou do klubka. Síla stahu a pohyb šupin mohou útočníkovi rozdrtit končetiny. Na svou obranu také dokáží vystřikovat páchnoucí sekret. Luskouni jsou hmyzožraví, převážně se živí mravenci a termity. Dlouhým lepkavým jazykem odchytávají svou potravu a jelikož nemají žádné zuby polykají ji v celku. K rozmělnění potravy dochází až v žaludku. Po spáření a pěti měsících březosti rodí samice živé mládě, které váží od 100 do 500 g. U asijských druhů byly pozorovány 2 i 3 mláďata v jednom vrhu. U druhů žijících na stromech se mládě po narození přichytí matce na ocas a je nošeno až 3 měsíce. Luskouni dospívají ve věku 1 až 2 let a jejich délka života je přibližně 13 let.